Sarkomy měkkých tkání
Prevence | Časná návštěva u lékaře při vyhmatání podezřelé bulky. |
Časné příznaky | Zduření, bulka kdekoliv na těle. |
Diagnostika | V diagnostice se využívá zejména ultrazvuk a počítačová tomografie (CT), někdy je výhodné doplnit vyšetření magnetickou rezonancí. Chirurgické odejmutí vzorku tkáně a mikroskopické vyšetření této tkáně je zcela nezbytným předpokladem pro správné rozhodnutí o dalším postupu léčby. |
Chirurgická léčba | V případě operovatelnosti nádoru je tzv. radikální operace metodou s největší léčebnou účinností. U větších, zpočátku neoperovatelných nádorů, se operace provádí po úvodní chemoterapii, pokud chemoterapie vede ke zmenšení a ohraničení nádoru. Dojde-li k recidivě onemocnění, snažíme se ji operovat. Neoperovatelné recidivy léčíme chemoterapií. |
Ozařování | Používá se téměř vždy po radikálním operačním odstranění nádoru jako zajišťovací léčba. U pokročilých nádorů, které nelze celé odoperovat, zahajujeme léčbu většinou chemoterapií. Ozařování postižené oblasti aplikujeme po chemoterapii. |
Chemoterapie | Zajišťovací chemoterapie po operačním odstranění nádoru se nepoužívá. U pokročilejších nádorů jde naopak většinou o základní léčebný krok. Nejčastěji se podává kombinace adriamycinu s ifosfamidem. Pokud není tento režim optimálně účinný, lze aplikovat kombinaci platiny s etoposidem, dakarbazinem nebo některými jinými léky. Při selhání chemoterapie, a nebo po dosažení jejího maximálního efektu, je indikované ozařování. |
Hormonální léčba | Používá se jen ve formě podpůrné léčby s cílem zlepšit výkonnost nemocného, zvýšit jeho váhu, zlepšit chuť k jídlu, apod. |
Imunoterapie | Standardně se nepoužívá. |