Prevence |
Specifická prevence neexistuje. Kouření je považováno za rizikový faktor stejně jako nezdravá dieta s nízkým obsahem vitamínů a s vysokým podílem uzenin. |
Časné příznaky |
Bolesti v podbřišku, nevolnost, úbytek na váze, nechuť k jídlu. |
Vyšetření |
Základem vyšetření je gastroskopie (zavedení tenké trubičky do žaludku s odebráním vzorku pro mikroskopické vyšetření. Z ostatních vyšetření k posouzení rozsahu onemocnění se nejčastěji používá rentgenový snímek hrudníku a vyšetření břicha počítačovou tomografií (tzv. CT). Zpřesnění diagnostiky v posledních letech přispěla především endoskopická ultrasonografie, kde za pomoci ultrazvukové sondy zavedené do žaludku lze zjistit tloušťku nádoru a jeho vztah k okolním orgánů a mízním uzlinám. Z operačních metod se v diagnostice používá laparoskopie, kde pomocí malých řezů v břišní stěně v narkóze lze zavést kameru a chirurgické nástroje i s možností odběru vzorku k mikroskopickému vyšetření. |
Chirurgická léčba |
Operace se používá v léčbě časných stádií. Jedná se buď o úplné odstranění žaludku nebo jeho podstatné části. Vždy by měli být odstraněny i okolní mízní uzliny. U málo pokročilých nádorů se další léčba nepodává. U pokročilejších nádorů se zvažuje následná chemoterapie s ozářením. |
Ozařování |
V případě místně pokročilého nádoru, který nelze spolehlivě odoperovat, se zahajuje kombinovaná léčba radioterapií a chemoterapií. Při zmenšení nádoru se následně zvažuje operace. |
Chemoterapie |
Chemoterapie se nejčastěji používá v kombinaci s ozařováním (viz. výše). Samostatně se podává většinou v třítýdenních intervalech u pacientů s nádory, které se rozšířily do dalších orgánů. Také recidivy se léčí převážně chemoterapií. |
Hormonální léčba |
Tyto přípravky se používají pouze jako léky podpůrné ke zlepšení celkového stavu nemocných ve smyslu zabránění váhového úbytku, zlepšení chuti k jídlu a zvýšení výkonnosti. |
Imunoterapie |
Nové léky tohoto typu jsou zkoušeny v klinických studiích, jejichž výsledky nás zatím neopravňují k jejich podání. |