| Prevence |
Specifická prevence neexistuje. Negativní vliv má kouření, alkohol a špatná životospráva. |
| Časné příznaky |
Většina příznaků je bohužel spíše pozdních a řadí se k nim polykací obtíže, pocit váznutí tuhých soust, bolesti při polykání a úbytek na váze. |
| Vyšetření |
Endoskopie (zavedení tenké trubičky do jícnu s odebráním vzorku pro mikroskopické vyšetření) a endoskopická ultrasonografie ke zjištění místního rozsahu nádoru. Za účelem posouzení průchodnosti jícnu se používá rentgenové vyšetření po polknutí baryové kaše. Z ostatních vyšetření se k posouzení rozsahu onemocnění nejčastěji používá rentgenový snímek hrudníku a počítačová tomografie (tzv. CT) hrudníku. K vyloučení ložisek v dutině břišní se používá ultrasonografie nebo počítačová tomografie břicha. |
| Chirurgická léčba |
Operace se používá při léčbě nejčasnějších stádií. Jedná se o odstranění postižené části jícnu a okolních mízních uzlin žaludku. U většiny nádorů operace následuje po ukončené kombinované chemoterapii s ozařováním. |
| Ozařování |
Ozařování v kombinaci s chemoterapií se používá u naprosté většiny potenciálně operabilních nádorů kromě nejčastějších stádií. Nemocní jsou po ukončení záření s chemoterapií operováni. V případě místně pokročilého nádoru, který nelze spolehlivě odoperovat a působí nemocnému polykací obtíže lze použít pouze ozáření. |
| Chemoterapie |
Chemoterapie se používá buď v kombinaci s ozařováním (viz. výše) nebo samotná v třítýdenních intervalech pro pacienty s nádory, které se rozšířily do dalších orgánů. Používají se léky na bázi platiny a lék 5-fluorouracil, moderněji lze uvažovat také o paklitaxelu. |
| Hormonální léčba |
Tyto přípravky se používají pouze jako léky podpůrné ke zlepšení celkového stavu nemocných ve smyslu zabránění váhového úbytku, zlepšení chuti k jídlu a zvýšení výkonnosti. |
| Imunoterapie |
Nepoužívá se. |